I předsudky můžou být správné...

26. listopadu 2011 v 19:44 |  Deník
Dnešní noc jsem spala asi pět hodin, takže jsem si po obědě šla lehnout. Jenže po asi necelých deseti minutách spánku mi zazvonil mobil, takže jsem byla nucena díky své oblíbené písničce vyskočit a vzít příchozí hovor. Ozvala se moje kamarádka (nemám tam dát uvozovky?) Emo Barbie s tím, kde jsem. "Já? --- Kde bych jako měla být?" zeptala jsem se a hned toho litovala, protože mi do ucha začala ječet: "Jarmááárk! Potvorooo!"

Já že jsem potvora? Po pár krátkých větách jsem hovor ukončila, převlekla se a vydala jsem se do obce, kde se jarmark konal a kde mě - jak jsem si naivně myslela - Emo Barbii i očekávala.

Když jsem tam došla, bloudila jsem kolem stánků s perníky a vánočními ozdobami a pátrala po tom, kde by kamarádka čistě náhodou mohla být. A přiznávám se, že i po dobrém svařáku. Leč ani jedno jsem nenašla, takže jsem vytáhla z kapsy mobil, vyt'ukala číslo Emo Barbie a zeptala se jí, kde je. Odpověděla mi: "Tam, kde blikají rohy." Chvíli jsem očekávala trošku inteligentnější odpověd' a když se nedostavila, znovu jsem na ni udeřila, kde je. A tak se to opakovalo, protože odpověd': "Vedle Radima." mi opět přišla nedostatečná.


Pak mi řekla, at' jdu k prvnímu stánku. Když jsem u něj čekala už pět minut, zavolala jsem jí. Ozvalo se: "Kde jsi???" "No kde asi, tam, kam si mě poslala, třeba." odsekla jsem jí už mírně naštvaná. "Tak pojd' k hospodě." "Jasně, jenže já jaksi nevím, kde je." "Taková žlutá budova." Ale já viděla nejméně sedm žlutých budov.

Chtěla jsem se s ní domluvit, ale ona předala mobil jejímu... ehm... "klukovi," jenž si od Wolfy získal přezdívku Tukan. Ten mi do mobilu začal řvát: "Ty to nechápeš??? Ehehe... Ona neví kde je hospoda!" Já žádala k mobilu Emo Barbie a pak jsem jí zdělila, že budu na zastávce.

Mobil se opět dostal do rukou Tukanovi, který do něj opět začal řvát: "Tak tam bud', nebo ti naplácám na holou!" Já to nechápu. Ten kretén mě nikdy v životě neviděl a já jeho sice taky ne, přesto jsem o něm měla docela jasný názor, který se po tomto rozhovoru jenom prohloubil. Taky jsem si "něco" myslela o partě, ke které se Emo Barbie hlásí. Proto mě nepřekvapilo, když jsem v mobilu uslyšela několikanásobný smích."

Po típnutí mobilu jsem se vydala na zastávku a očekávala Emo Barbie. Ta přišla, želbohu nebyla sama. Kolem ní se rozprostírala skupina kreténů všech věkových kategorií od sedmi do šestnácti, kteří si stoupli do řady přede mě a začli se tlemit na celé kolo.

Zoufale jsem se podívala na Emo Barbie, jestli by ta paka kolem ní nepotřebovala usměrnit. Ta se ale jen nuceně usmála, pokrčila rameny a řekla mi: "Ahoj!" Při pohledu na ní, na její "partu" a na svět kolem sebe jsem s hrdostí zvedla hlavu, pronesla "Ahoj." a rychlou chůzí se vydala zpět, do vzdáleného davu, kde jsem sice předtím narazila na dvě učitelky, z nichž jednu z duše nenávidím, ale přece jen mi tam bylo podstatně lépe. A Emo Barbie neřekla ani slovo, jen se se svými "kamarády" odploužila jinam.

Je mi to líto. Já... Ráno jsem byla rozhodnutá, že přestože vím o Tukanovi pár informací, budu k němu přistupovat bez předsudků. Nechtěla jsem se s ním hádat, vlastně jsem ho nechtěla ani poznat, jen jsem chtěla být s Emo Barbie. Mám ji ráda, je to fajn holka, jen mi lezou na nervy ti její rádoby kamarádi. Od té doby, co s nimi tráví čím dál více času, se mi, Wolfy a Zombie oddaluje rychlostí světla...:'(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chii - chan | Web | 26. listopadu 2011 v 20:50 | Reagovat

Vem mě příště s sebou, ať můžu dát Tukanovi pár ran přes tu debilní nevymáchanou tlamu (nebo zobák?).
Už týden mám chuť někoho praštit.
Měli bychom si s ní promluvit mezi šesti očima - to se nechová jak rádoby machr. :)

2 Tomíno | 5. února 2012 v 13:25 | Reagovat

Můžu dotaz kolik ti je ?

3 zoruska127 | Web | 6. února 2012 v 16:48 | Reagovat

[2]:
Ehm, čerstvých patnáct. ;-) A můžu dotaz, proč to chceš vědět? ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama