Červenec 2011

Reklama

28. července 2011 v 21:21
Reklama je vlastně taková návnada, která Vás má nalákat ke koupení nebo používání nějaké věci. Jenže někdy je ta věc jiná, proto bych ve slově reklama zdůraznila KLAM.
Ale přesto si myslím, že některé reklamy jsou hezké, ale je to tak jedna ze sta.
Nezáleží jen na tom, co reklama nabízí, ale i na tom, jak je udělaná. A proto se Vás chci zeptat, která z těchto verzí se Vám líbí víc. Jestli první "rodinná" nebo druhá, "reálná."



Isaak Cordal

28. července 2011 v 20:31 Osobnosti ze současnosti
Nedávno jsem objevila jednoho umělce, který mě zaujal. Jmenuje se Isaac Cordal. A přestože Jeho díla působí pesimisticky, pořád mě něco nutí se na ně dívat a obdivovat je.

Isaak Cordal se dozvěděl, že v roce 2007 spotřebovalo španělské stavebnictví 54,2 milionů tun cementu. Uvědomil si, jak se v dnešní době chováme a proto začal tvořit asi 25 centimetrové figurky lidí, které pak dával do kontextu s různým prostředím.

















Další z návštěv "našeho" zámku...

28. července 2011 v 19:13 Deník
Dnešní odpoledne jsem zase ztratila na "našem" zámku. :D
Jaj, jak já to tam mám ráda. Teda pokud tam potkávám normální lidi... Ted' nepočítám ty, na které už jsem si už za těch pár let celkem i zvykla, ale ty, kteří se tam dneska nějak narvali.
No chápetete to, vždyt' zámek je můj, Wolfy, mého zlatíčka a jednoho bezrukého vojáčka. Plus ještě zámecká zahrada, kterou jsme velkoryse přenechali Blond'áčkovi. Doufám, že neleží někde na dně toho... hmmm... jezírka, co tam někdo před několika staletími vybudoval. Ale zpátky od mých snů k dnešní realitě.
Když jsem tam dnes odpoledne vešla, vypadalo to celkem slibně: skoro celá zámecká zahrada pro mně!
Sedla jsem si na okraj té vodní plochy, o které jsem se nedávno mylně domnívala, že měří 1, nanejvýš 1,5 metru. Jenže kdysi dávno mě mamka a dnes i kastelán č.3 aneb Ten, co celkem ujde, vysvětlili, že má nenejvýš tak 3, 4 metry. Hmm... Tak jsem se trošku sekla, no.
Vytáhla jsem z batohu skicák, tužku a gumu a dala se do kreslení. To mě ale několika minutách přestalo bavit a tak jsem se šla procházet. Mám to tam strašně ráda, teda pokud mi to nekazí nějací magoři...
Copak je normální, abyste si sedli na kamennou lavku a po chvíli přišly dvě namyšlené krávy a jedna začala ječet na druhou: "Ona nám zasedla. To je ale naše místo. Snad si nemyslí, že půjdu někam do trávy. A za chvilku přijde Libor, a já tu vážně nebudu ležet v trávě jen proto, že tu byla dřííív!"
Tak tohle jsem vážně nehodlala poslouchat a šla jsem si sednout dál, na úpně jinou stranu a co nejdál od nich. ( Chudák Libor... ) Sedla jsem si do vyschlého koryta, kde kdysi dávno tekla voda, zula jsem si boty, zase jsem vzala do rukou skicák a zaslechla jsem od další kravky: "Divej na ni! No to snad nemyslí vážně. Ona si tam vážně sedla. A vidíš tu sukni, jó? Já bych nikdy nešla v sukni. Natož ve fialové! ..." Její problém, no. Já se svých dlouhých sukní prostě nevzdám za žádnou cenu. :D
Když mě i tohle komentování přestalo bavit, šla jsem se zachránit do zámku. V klidu jsem si ho prošla a jako vždy jsem se lekla co se to na mě z toho obrazu šklebí ( zrcadlo). :D
Když jsem potom vycházela, potkala jsem dvě ( dnešní magické číslo ) už starší dámy. Jedna z nich si hlasitě vychvalovala, jaké má krásné, nové a hlavně drahé boty. Po pár krocích se ozvalo křup! a jeden podpatek zůstal zaseknutý mezi kočíčimi hlavami, o dost dál než noha s botou bez podpadku. A já se prostě musela smát na celé kolo, jak je mým dobrým zvykem... :D :D :D

Prosím...

27. července 2011 v 20:44 Prosím...
Prosím, když už jste náhodou zabloudily i na můj blog, zanechte na památku nějaký komentář. :-D Rádá si přečtu kritiku, ale reklamy prosím NE!!! Děkuji. -:D

Murphyho zákony

27. července 2011 v 20:29 Citáty
Přidávám pár Murphyho zákonů, které mě donutily se zamyslet, ale i zasmát. :D
**************************************************************************************************************

Proti blbům není ochrany, jsou příliš vynalézaví.
*
Může-li se něco pokazit, pokazí se to.
*
Usmívejte se, zítra bude hůř. A pozítří už možná ani nebude...
*
Nic není tak jednoduché, jak to vypadá.
*
Všechny významné objevy byly učiněny omylem.
*
Každý, kdo jde nahoru, musí jít i dolů.
*
Ti, co bydlí nejblíže, přijíždějí nejpozději.
*
Usmívej se, ani zíjtřejší opravný termín neuděláš a pozítří tě vyrazí ze školy.
*
V nouzi ti podá ruku i ten od koho by jsi to nečekal.
*
Kde se jí, jez! Kde se pije, pij! Kde se pracuje, odejdi abys tam nepřekážel.
*
Alkohol je metla lidstva... A zametat se přece musí!
*
Kostky jsou vrženy... Ale my hrajeme karty.
*
Nejsi člověkem, pokud se alespoň 5krát za den nepochválíš!
*
Student nekritizuje profesora, ale poukazuje na jeho chyby.
*
Student nenapovídá, ale zveřejňuje odpovědi.
*
Když se poslanec nevyspí doma, vyspí se v parlamentě.
*
I za lidské poklesky a pády může jen a jen zemská přitažlivost.
*
Pokud se vám zničehonic naskytne trocha volného času, zcela jistě ji proflákáte.
*
Zkušenost je věc, kterou získáš až potom, cos ji potřeboval.
*
Přátelé jsou jako hvězdy. Ne vždycky jdou vidět, ale víme, že tu někde pořád jsou.
*
Zkratka je nejdelší vzdálenost mezi dvěma body.
*
Až půjdeš jednoho dne do parku, Slunce bude pálit a ty se div neuvaříš, nenamáhej se hledáním lavičky.Ta jediná prázdná bude na místě, kde Slunce svítí nejvíc.
*
Nápady jsou nespolehlivé. Často si dělají, co je napadne.
*
Krátkodobě se vám podaří odstranit závadu tím, že se ji pokusíte ukázat narychlo přivolanému člověku.
*
Nekonečný je vesmír a školní rok.
*
Jakákoliv situace, ať už je sebehorší, má schopnost se zhoršit.
*
Shodnou-li se dva lidé ve všem, je stoprocentní, že to myslí jen jednomu z nich.
*
Hodina jazykové výuky pro většinu z nás je, jako kdyby mimozemšťan začal po přistání na Zemi vysvětlovat funkci své kosmické lodi tapírovi.
*
Počítače jsou nejinteligentnější idioti na světě.
*
Když už je nůž tak tupý, že jím nejde nic uříznout, prst jím uříznete vždycky.
*
Jestiže se cítíte dobře, nedělejte si starosti, ono to zase přejde.
*
Člověk občas narazí na pravdu, většinou se však rychle vzpamatuje a jde dál.
*
Čím dříve odpadneš, tím více času získáš na dohánění.
*
Ten, kdo tvrdí, že se věc nedá udělat, by nikdy neměl svou poznámkou rušit člověka, který tu věc právě dělá.
*
Jestliže zůstáváš klidný, zatímco ostatní ztrácejí hlavu, je to neklamná známka toho, že jsi problém nepochopil.
*
Každý pokus o vytištění Murphyho zákonů vede ke zničení tiskárny.

Rozhovor se spisovatelkou a scénáristkou Staton Rabin

26. července 2011 v 21:07 Deník
Nedávno jsem vyhrabala jeden můj říjnový rozhovor s americkou spisovatelkou a především scénáristkou Staton Rabin. A protože Staton nedávno oslavila své narozeniny, chci naši debatu při této příležitosti zveřejnit na svém blogu. :) Omlouvám se, že někde ty věty moc nenavazují, ale angličtina není moje silná stránka a tak překládal Google. :D

Jaká byla Vaše oblíbená kniha v dětství a jaká ted'?

Jako dítě jsem měla ráda knihy s Medvídkem Pú, knihy s básničkami. V pubertě jsem četla Malý dům od Laury Ingellas Winderové, Mart'anskou kroniku od Raye Bradburyha a příběhy Sherlocka Holmese od sira Arthura Cohana Doyle. Dnes čtu hlavně známé naučnéknihy o historii a biografie různých autorů. Líbí se mi Seabiscuit. Také Profily v kuráži od prezidenta Johna F. Kennedyho. Ale pořád se učím o psaní tím, že čtu znovu a znovu příběhy Sherlocka Holmese.

Máte oblíbený citát?

No, já ráda čtu, takže mám moc oblíbených citátů a používám je při svých projevech. (Připisuji je jejich autorům, samozřejme.)Učení citátů je jako shromažd'ování moudrosti staletí či tisíciletí lidské existence - a zjistíte, že se lidé opravdu nikdy nezměnili! Americký spisovatel Mark Twain řekl spoustu zajímavých a vtipných věcí, a to jak v jeho knihách, tak zejména v reálném životě. Fiktivní postava Sherlock Holmes taky řekl spoustu zajímavých věcí. Vychutnávám si čtení citátů Kennedyho, který také řekl mnoho velmi moudrých a humorných věcí. Jeden z mých oblíbených citátů jez divadelní hry a filmu The music man. V tomto filmu se proferos Harold Hill ( hrál ho Robert Preston ) ptá knihovníka Mariana, který zvažuje podstoupit riziko smrti: "Nahromadíte si dostatek zítřků a zjistíte, že jste odešel s prázdnou, se spousty prázdnými včerejšky. Nevím jak vy, ale já bych si dnešek připomenul." To v podstatě shrnuje mé vlastní životní filosofie. A pokud jde o citace z mé knihy, budu skromná a nechám na čtenářích, at' rozhodnou, který citát je nejlepší.

A ted' o knize Betsy a císař...

Jaké bylo skutečné jméno Betsy z Vaší knihy?

Betsyino skutečné jméno bylo opravdu Betsy. Celým jménem Betsy Balcombeová, stejně jako v mé knize. ( Vlastně její celé jméno bylo Lucia Elizabeth Balcombe a říkali jí v krátkosti Betsy.) Když se vdala, vzala si příjmení jejího manžela: Abell. Tak se také podepsala pod svou autobiografii.

Na konci knihy píšete, že byste si chtěla přečíst deník reálné Betsy. Četla jste ho?

To je dobrá otázka. Ano, četla jsem si knihu skutečné Elizabeth Balcombe, ještě než vyšla má vlastní kniha. A samozřejmě jsem četla i další knihy o Napoleonovi. Některé z nich popisovaly příběh Bonaparta a Betsy do detailů. Jednu z těch knih, St. Helena story, napsala Mabel Brooke, jejíž prateta byla Betsy. Vzpomínám si, že Betsyina vlastní kniha, její autobiografie psaná v roce 1840, byla zajímavá, ale neobsahovala pro mně žádné nové informace. Takže jsem byla ráda, že z mé knihy nevypadlo nic důležitého. Že líčí vztah Napoleona a Betsy přesně a současně otáčí jejich příběh do románu. Historie není příběh. Pokud autor popisuje historické postavy a dává je do románu ( jako já ), potřebuje zásadní strukturu příběhu, fantazii, smysl pro přidání nebo vyškrtnutí některých věcí... Také jsem musela mít na paměti, že píšu knihu pro dnešní čtenáře, ne pro lidi žijící v roce 1815. A já jsem dávala velký pozor, aby kniha Betsy a císař byla co nejpřesnější.. Četla jsem spoustu učebnic dějepisu a konzultovala jsem s odborníky vývoj mého románu. Třeba jsem konzultovala s Britským námořnickým muzeem o tom, jaké v té éře používaly Angličané vlajky. Také jsem musela zjistit co za rostliny a jaká zvířata se nacházejí na ostrově Svaté Heleny. Od Britského muzea jsem se dozvěděla, jaké druhy peněz se tam kolem roku 1815 používaly. Mimochodem, v Holywoodu chtějí natočit film založený na knize Betsy a císař. Je to sice práce na dlouhou dobu, ale herec Al Pacino má zájem hrát ve filmu roli Napoleona. A Betsy by chtělo představovat spoustu hereček včetně Dakoty Fanning. Ale role doposud nebyly obsazeny a nejsme si jistí, jestli se ten film vážně zrealizuje. Doufám, že ano!

...děkuji za rozhovor Staton Rabin.


Nejkrásnější místo na světě... ♥

25. července 2011 v 15:42 Fotky
Nejkrásnější místo na světě...♥ Teda pro mně a snad i pro pár dalších lidí... :D










Omluva

19. července 2011 v 19:04 Deník
Jaj, tak to jsem vážně nechtěla... :'( Ten, o koho jde, ví.
Prostě jsem z toho, co jsem včera udělala chytla asi dvou hodinový záchvat smíchu. Sedla jsem si a tlemila se až do noci...
Tak promin, jestli se Tě to nějak dotko. Mrzí mě to...
A ještě víc mě mrzí, že se hádáme a můžu za to já... :'( Byly jsme dobré kamarádky a nechci, aby to skončilo... Tak ještě jednou promin.
P.S. Dneska jsem pátrala po tajemné Eleooonoře. Byla to jeho dcera.

Betsy a císař

17. července 2011 v 16:46 Knížky mého ♥
Autorka: Staton Rabin

Hlavní hrdinka knihy je čtrnáctiletá Elizabeth nebo-li Betsy Balcombeová, která žila na ostrově Svatá Helena.
Klidný život na tomto ostrově přerušil až roku 1815 příjezd Napoleona, kterého zajali a uvěznili Britové. Když jako zajatec připlul na lodi Northumberland, ubytovali ho v usedlosti The Briars. Ta patřila otci mladé Betsy, a tak se s ním Balcombeovi často stýkali.
Betsy a její sourozenci se nejprve Napoleona báli, ale potom se jejich vztah k němu obrátil. Za několik týdnů ho všude doprovázeli a společně se bavili. Z Betsyina vyprávění se o něm můžeme dozvědět různé podrobnosti. Například:
  • Pokud Napoleona někdo neoslovil slovem "císař," záměrně takového člověka oslovil nižším titulem než jaký měl.
  • Když otroci a Napoleonovi vojáci stěhovali věci do The Briars, jako první odpočívali otroci. Císař věděl, že jeho muži se půjdou po odvedené práci okoupat, ale otroci půjdou pracovat na pole.
  • Napoleon rád využíval své pověsti netvory. Jednou si dokonce rozcuchal vlasy a začal vrčet na Betsyiny bratry.
  • Císař rád četl špatně a hlasitě divadelní hry. Velmi ho dokázalo rozzlobit, když někdo při jeho uměleckém přednesu usnul.
  • Napoleon miloval lékořicové bonbony.
Ze všech lidí z okolí trávil Napoleon nejvíce času s Betsy. Jednou jí ale vzal nové šaty na večírek. Nechtěl jí je vrátit a to Betsy ještě více naštvalo. Vzala mu jeho mwč a namířila ho na Napoleona. Když pochopila, co právě udělala, omluvila se a utekla. Na druhý den ležely na její posteli šaty a na nich přiložený náhrdelník, který patřil Josefíně ( první manželce císaře).
O drzosti Elizabeth se ale dozvěděl nový guvernér sir Hudson Lowe. Okamžitě šel za jejím otcem, aby svou dceru náležitě potrestal. Tak se Betsy dostala do vinného sklípku, ve kterém byla zavřená celý den.
Jak to uviděl císař, šel si na Lowa ztěžovat. Tím ho rozzlobil a guvernér nechal Bonaparta přestěhovat na jiný konec ostrova.
I tak se ale Napoleon tajně setkával s Balcombeovými a Betsyin otec dokonce pašoval císařovy dopisy pro jeho druhou ženu Marii Luisu a jejich syna Orlíka.
Když se na to přišlo, Lowe začal Napoleona ještě více hlídat. Když Betsy vyhrála konské dostihy, které měl vyhrát guvernérův kůn, nechal sir Lowe vyhostit rodinu Balcombeových z ostrova Svaté Heleny.
Po smrti Napoleona vydala Elizabeth knihu s názvem Vzpomínky na císaře Napoleona během prvních tří let jeho zajetí na ostrově Svaté Heleny, včetně doby jeho pobytu v Briars, domě mého otce.